Na motýlích křídlech k umění Taiji, QiGong
Moje cesta k umění
Taiji začala, když mi bylo 6 let. Tehdy jsem docházela do ZUŠ na hodiny
výrazového tance k paní učitelce Lile Motýlové. Učila mne vnímat mé tělo
a rozumět mu. Díky improvizačním cvičením mne naučila vyjádřit mé pocity a
přenést mé vnímání do pohybu. Něžně, jemně, avšak důsledně mne vedla k poznání,
že bez obsahu není forma. Pod jejím vedením jsem se svým tělem pracovala až do
18 let, kdy jsem odešla na vysokou školu a kdy přišlo období „pohybového
temna”.
O mnoho let
později, v době, kdy jsem již byla pracující manželkou a maminkou dvou dcer,
jsem si začala uvědomovat, že mi stále něco chybí. Na sklonku roku 1999 jsem
objevila Sdružení taoistického Taiji ČR a potkala se s mým “adoptivním” bratrem
Lu, který se narodil ve stejný den jako můj rodný bratr. Lu postupem času
splynul s mou rodinou a stal se jejím právoplatným členem.
To, že jsme s Lu
otevřeli vlastní školu Akademii Wudang Kungfu Taiji Hradec Králové, bylo jen
přirozeným vývojem toho, že jsme se v taiji našli a oba jsme chtěli víc, než nám
dosavadní organizace nabízela. Naším cílem není pouze pohyb jako takový, ale
snažíme se mnohem více pracovat i s vnitřními energiemi. Naše výuka je
originální, protože kombinuje mé zkušenosti z výrazového tance a studia odborné
literatury a znalosti karate, sebeobrany a dalších bojových sportů, kterým se od
dětství věnoval Lu.
Poté, co jsem
v Číně navštívila svou dceru-sinoložku, a zjistila jsem, že se ani sama v této
obrovské zemi neztratím, vypravila jsem se do Wudangských hor za skutečnými
mistry taiji, abych se od nich mohla učit to, co mi žádný evropský učitel předat
nedokáže. Přímé setkání s místní kulturou, hodnotami a tradicemi mi pomohl
pochopit taiji novým způsobem. V knihách můžeme čerpat mnoho inspirace, ale až
skutečným prožitkem jsme schopni na nové podměty nazírat vlastníma očima a
vytvářet si vlastní závěry.
Kdy jsem se v Číně
setkala s Turkyní Eren Akalin, měla jsem pocit, že přede mnou znovu stojí má
oblíbená učitelka tance z dětství. Stejně jako paní Motýlová má i Eren krátké
černé vlasy, je laskavá ale důsledná zároveň a pohybuje se s takovou noblesou,
že k ní hned cítíte úctu a respekt. Eren svůj život zasvětila zdravotním
aspektům taiji, práci s vnitřní energií Qi a ženám. Usiluje o to, aby si ženy
uvědomovaly svou vnitřní krásu a svou podstatnou roli ve vývoji společnosti.
Díky ní se mi podařilo nasměrovat mé kurzy novým směrem a zaměřit se podobně
jako ona na vnitřní energie a na ženy.
Na své cestě jsem
potkala mnoho zajímavých osobností, kterým jsem vděčná za to, že mi daly nové
podněty, nápady a myšlenky. Byli mezi nimi děti i dospělí, muži i ženy, nebylo
jich málo, ale nebylo jich dost. Těším se, kam mne má motýlí křídla ještě
zanesou.