Na motýlích křídlech k umění Taiji, QiGong

Moje cesta k umění Taiji začala, když mi bylo 6 let. Tehdy jsem docházela do ZUŠ na hodiny výrazového tance k paní učitelce Lile Motýlové. Učila mne vnímat mé tělo a rozumět mu. Díky improvizačním cvičením mne naučila vyjádřit mé pocity a přenést mé vnímání do pohybu. Něžně, jemně, avšak důsledně mne vedla k poznání, že bez obsahu není forma. Pod jejím vedením jsem se svým tělem pracovala až do 18 let, kdy jsem odešla na vysokou školu a kdy přišlo období „pohybového temna”.

O mnoho let později, v době, kdy jsem již byla pracující manželkou a maminkou dvou dcer, jsem si začala uvědomovat, že mi stále něco chybí. Na sklonku roku 1999 jsem objevila Sdružení taoistického Taiji ČR a potkala se s mým “adoptivním” bratrem Lu, který se narodil ve stejný den jako můj rodný bratr. Lu postupem času splynul s mou rodinou a stal se jejím právoplatným členem.

To, že jsme s Lu otevřeli vlastní školu Akademii Wudang Kungfu Taiji Hradec Králové, bylo jen přirozeným vývojem toho, že jsme se v taiji našli a oba jsme chtěli víc, než nám dosavadní organizace nabízela. Naším cílem není pouze pohyb jako takový, ale snažíme se mnohem více pracovat i s vnitřními energiemi. Naše výuka je originální, protože kombinuje mé zkušenosti z výrazového tance a studia odborné literatury a znalosti karate, sebeobrany a dalších bojových sportů, kterým se od dětství věnoval Lu. 

Poté, co jsem v Číně navštívila svou dceru-sinoložku, a zjistila jsem, že se ani sama v této obrovské zemi neztratím, vypravila jsem se do Wudangských hor za skutečnými mistry taiji, abych se od nich mohla učit to, co mi žádný evropský učitel předat nedokáže. Přímé setkání s místní kulturou, hodnotami a tradicemi mi pomohl pochopit taiji novým způsobem. V knihách můžeme čerpat mnoho inspirace, ale až skutečným prožitkem jsme schopni na nové podměty nazírat vlastníma očima a vytvářet si vlastní závěry.

Kdy jsem se v Číně setkala s Turkyní Eren Akalin, měla jsem pocit, že přede mnou znovu stojí má oblíbená učitelka tance z dětství. Stejně jako paní Motýlová má i Eren krátké černé vlasy, je laskavá ale důsledná zároveň a pohybuje se s takovou noblesou, že k ní hned cítíte úctu a respekt. Eren svůj život zasvětila zdravotním aspektům taiji, práci s vnitřní energií Qi a ženám. Usiluje o to, aby si ženy uvědomovaly svou vnitřní krásu a svou podstatnou roli ve vývoji společnosti. Díky ní se mi podařilo nasměrovat mé kurzy novým směrem a zaměřit se podobně jako ona na vnitřní energie a na ženy.

Na své cestě jsem potkala mnoho zajímavých osobností, kterým jsem vděčná za to, že mi daly nové podněty, nápady a myšlenky. Byli mezi nimi děti i dospělí, muži i ženy, nebylo jich málo, ale nebylo jich dost. Těším se, kam mne má motýlí křídla ještě zanesou.